Volný čas objektivem šlechty

Edice Svědectví fotografie, svazek 1.

Do nedávné doby téměř neznámé soubory fotografií, dochované spolu s původním vybavením hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu, představují neobyčejně cennou součást kulturního dědictví. Od doby postupného rozvoje fotografování po roce 1850 dokumentují fotografické snímky nejen takřka století vývoje exteriérů a interiérů šlechtických sídel, ale také každodenní život jejich obyvatel.

Autory uvedených snímků byli jednak osvědčení profesionální fotografové, objednávaní zejména k oficiálnějším příležitostem, postupem času však stále více i nadšení amatéři „z vlastních řad“, obvykle rodinní příslušníci, kteří mimoděk vytvořili unikátní obrazové svědectví o způsobu života své sociální skupiny. Díky často neznámým fotografům a fotografkám můžeme dnes poznávat jejich svět, rodinu i hosty při všedních, svátečních i výjimečných událostech. Stranou zájmu těchto příležitostných, avšak vášnivě fotografujících amatérů nezůstalo ani „širší“ prostředí, ve kterém se pohybovali. Na dobových fotografiích je proto zachycen nejen běžný domácí  život, ale také různé události – výlety a exotické cesty, lovy, sportovní, kulturní a společenské zábavy. Fotografie vypovídají o reáliích a zároveň o vzájemných vztazích, konvencích a zvyklostech. Můžeme tak mimo jiné dobře sledovat vývoj módy, způsoby stravování, divadelní, hudební a taneční zábavy, či postupné pronikání technických novinek měnících pozvolna životní styl zejména vyšší šlechty.

Uvedeným okruhům jsou věnovány jednotlivé kapitoly, které na základě fotografií postihují nejvýraznější rysy každodennosti šlechtické společnosti v habsburské monarchii od 60. let 19. století do začátku 40. let následujícího století.  Texty a výchozí fotografický materiál mají těžiště v době před první světovou válkou s případnými přesahy do historie, či  pozdější meziválečné doby. Vzhledem k charakteristickému způsobu životního stylu zejména vyšší šlechty a rodinným vazbám překračujícím hranice územních a státních útvarů v rámci středoevropského regionu byly vedle šlechtických rodů usazených v zemích Koruny české do knihy zahrnuty také příspěvky zaměřené na uherskou část monarchie, z oblasti dnešního Slovenska.     

Kniha vznikla v rámci výzkumného projektu Historický fotografický materiál – identifikace, dokumentace, interpretace, prezentace, aplikace, péče a ochrana v kontextu základních typů paměťových institucí, financovaného z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje Národní kulturní identity (NAKI) MK ČR. Soubor metodických textů, který představuje hlavní výstup uvedeného projektu, vytvořil také teoretickou základnu pro přístup ke zpracovanému tématu každodennosti šlechty ve fotografii.

Obsah:

• Valburga Vavřinová / Předmluva
• Jan Županič / Úvod
• Tímea Mátéová, Katarína Bányászová / Andrássyovci ako vášniví poľovníci. Poľovačky a hony ako jesenná domáca aktivita a ich odraz v životnom štýle šľachty na prelome 19. a 20. storočia
• Markéta Slabová / Hic sunt leones. Lovecké výpravy na černý kontinent
• Petra Medříková / Šlechta se baví: carousely, divadlo, živé obrazy, plesy a karnevaly
• Radek Polách, Lenka Vaňková / V novém šatu vzhůru za zábavou
• Libuše Ruizová ,Jitka Bukovjanová / Stolování ve šlechtickém prostředí
• Přemysl Krejčiřík / Zahradní úpravy na dobových fotografiích
• Katarína Bányászová / Z rytierov športovci. Šport šľachty v 2. polovici 19. a začiatkom 20. storočia z pohľadu jedného aristokrata
• Miloš Hořejš / Cestování šlechty v éře moderních dopravních prostředků, aneb s automobilem na cestách