Malostranská rotunda sv. Václava v Praze

Předkládaná monografie je výsledkem snahy využít a zhodnotit pramenný materiál získaný terénním záchranným archeologickým výzkumem jedinečné památky v letech 2004 a 2005. Díky projektu financovaného z „norských fondů“ v letech 2015 a 2016 byla terénní dokumentace zpracována do podoby nálezové zprávy, která se stala východiskem pro vyhodnocení, zapojení archeologických informací do prostorových i časových souvislostí a rozpracování do podoby historické knihy.

První část knihy, zabývající se románskou rotundou a jejími nástupci, je členěna do tří oddílů. První je věnován vzhledu, stavbě, osudu, zániku, dochovanému torzu i okolí rotundy. Druhý se zabývá drobnou částí původní románské podlahy z keramických reliéfních dlaždic vyšehradského typu, jejímu datování, analogiím, definici a technologii výroby dlaždic. Geometrické znalosti tehdejšího architekta uplatněné při stavbě jsou náplní oddílu třetího. Objev, že tvary zvířecích reliéfů na dlaždicích byly geometricky komponovány, vedl k odkrytí dosud neznámého geometrického postupu – metody GeDeKS. Díky unikátnímu dochování skladby dlaždic z 11. století na podlaze v poloze in situ bylo rozpoznáno komplexní geometrické pojetí stavby i jejích detailů – rozměrů půdorysu stavby, rozmístění dochovaných architektonických prvků až po velikost dlaždice – vesměs spolu propojených a navazujících na sebe v podobě komplexního architektonicko-uměleckého díla. Úsilí nalézt kulturní okruh, z něhož mohl pocházet tvůrce rotundy i dlažby, přineslo jisté náznaky, kam směřovat pozornost.

Druhá část knihy se zabývá analýzou stratifikace zkoumané pod podlahou rotundy, souvrstvím vzniklým před polovinou 11. století. Jeho svrchní partie byla navršena v souvislosti s výstavbou dvou kamenných staveb předcházejících stavbě rotundy, dle jejich charakteristiky interpretovaných jako dvě následné kostelní budovy. Starší z nich – kostel 1 – se dotýká doby života a martyria sv. Václava. Násypy pro oba kostely zakonzervovaly blok terénů na bázi stratifikace, vysoký cca 30 cm, se stopami událostí od počátku 9. do poloviny 10. století. Analýza souvrství i nálezů obsažených v jednotlivých vrstvách přinesla zcela nové poznatky k charakteru místa i sociálnímu statutu jeho uživatelů. Cílem snahy publikovat maximum nálezů je poskytnout srovnávací materiál v jemně strukturované stratigrafické sekvenci.

Svými kapitolami či průběžnými vstupy přispěli k rozšíření poznání kolegové z oborů, které jsou mimo naši specializaci. Ať se jedná o opracování kamene (M. Cihla), technologii výroby dlaždic a jejich glazury (J. Zavřel, A. Kloužková), astronomické souvislosti (P. Hadrava), malovanou omítku z doby okolo roku 1000 (M. Slížková a kol.), analýzu zvířecích kostí a její sociotopografické vyhodnocení (O. Trojánková) či těžbu železné rudy na pražském levobřeží (J. Zavřel s kolegy). Kapitola N. Profantové o několika chronologicky a kulturně citlivých kovových předmětech z 9. a 10. století propojuje zdejší místo, na němž později vyrostla románská rotunda, s elitními lokalitami v Čechách i Evropě.

Text je bohatě doplněn analytickými plány ve formě profilů i půdorysů, kresbami a fotografiemi nalezených předmětů, mapkami postihujícími vývoj tehdejšího města a fotografiemi z doby exkavace.

Obsah:

Hlava I – Rotunda  

1. Kostel, který tu stojí do dnešního dne

• Historie kostela sv. Václava a jeho okolí z písemných pramenů
• Objevení rotundy, metoda a okolnosti výzkumu
• Barokní kostel Přenesení sv. Václava a jeho dvě podoby v 17. století
• Rotundy – nejen český fenomén
• Architektura rotund
• Rotunda sv. Václava a co z ní dodnes zbylo
• Postup výstavby a vzhled malostranské rotundy
• Doba vzniku rotundy
• K možnosti astronomické orientace rotundy na Malostranském náměstí (Petr Hadrava)
• Proměny rotundy do roku 1628
• Pohřbívání
• Nálezy z doby funkce rotundy
• Život v okolí rotundy v počátcích její existence

2. Dlažba na podlaze rotundy

• Objev a rozmístění nálezů keramických dlaždic a maltového lože
• Typy dlaždic nalezených v rotundě
• Vyšehradský typ dlažby
• Technologie výroby (s Janem Zavřelem)
• Glazury na dlaždicích a zdroje jejich poškození (Alexandra Kloužková, Mária Kolářová)
• Skladba a pokládka dlažby vyšehradského typu

3. Umění geometrie a geometrie v umění

• Geometrie dlažby vyšehradského typu
• Geometrie v reliéfech dlaždic – metoda GeDeKS
• Aplikace metody geometricky definovaných kružnic a sečen v architektuře
• Postřehy k tématu geometrických souvislostí

4. Rotunda sv. Václava, dlažba a jejich tvůrce

Hlava II – Pod dlažbou

5. Metoda výzkumu pod dlažbou

6. Sakrální stavby: dva předchůdci rotundy

• Kostel 2
• Chemicko-mineralogické složení malby na vápenném podkladu (Zuzana Slížková et. al.)
• Kostel 1
• Tvář jádra Malé Strany – pohřbený georeliéf
• Kostel sv. Václava a jeho místo ve svatováclavských legendách
• Historie centra Malé Strany před stavbou rotundy

7. Souvrství pod kostely

• Katalog SK 1–SK 28
• Sloučení kroků SK do vývojových fází

8. Vyhodnocení nálezů a situací

• Předměty z neželezných kovů
• Sklo
• Železné předměty
• Kostěné předměty
• Kamenné předměty
• Přesleny
• Keramika
• Stavitelství
• Urbanismus
• Sociální status
• Železné rudy a železářské strusky (Jan Zavřel et. al.)
• Zvířata a společnost (Olga Trojánková)
• Chronologicky a kulturně citlivější drobné kovové předměty (Naďa Profantová)

9. Závěrem

• Vyhodnocení a rekapitulace výsledků výzkumu

Hlava III – Epilog

10. Zpřístupnění rotundy

Literatura

Summary

Figures description

Příloha – přístupná QR kódem

• ke kapitole I: rotundy soupis – projekty: kompozice – animace stavby
• ke kapitole 3: geometrie v reliéfech dlaždic – metoda GeDeKS
• ke kapitole 8: osteologická deskripce